Jsem průvodkyně lidí,

Jsem průvodkyně lidí,

kteří berou svůj život aktivně do svých rukou,

kteří se nespokojí s tím, co se v jejich životě děje, ale aktivně ho přetvářejí.

Jsem prostředníkem dětem i dospělým, aby šli přímou cestou ke svým cílům a přáním v osobním i pracovním životě, k plnému fyzickému i duševnímu zdraví.

Starám se o to, aby cesty k cíli byly 3x nej:

co nejefektivnější a nejelegantnější a využívám k tomu to nejnovější, co je dispozici.

O svoje know how a pocit „tak tohle byla ta správná výhybka v životě“ se dělím s těmi nejzvědavějšími ve svých kurzech.

neděle 21. června 2015

Srdce světa – 7 minutová meditace

Zveme všechny lidi po celém světě, stoupence všech náboženství, duchovních
systému a společenských vrstev, lidi všech věků a národností, aby na letošní
letní slunovrat spojili svá srdce a láskyplný záměr během krátké 7 minutové
celosvětové modlitby/meditace zaměřené na dobro naší planety i lidstva a
pro mír na Zemi.

21. června 2015, 16:23–16:30 GMT(18:23–18:30 v ČR)


Úvod

(pokud provádíte meditaci ve skupině, můžete tento text přečíst všem účastníkům před jejím zahájením)

     Naše mateřská planeta je organismus zahrnující širokou škálu různých systémů. Vše, co se s ní děje, ovlivňuje i každého z nás. A vše, co se děje s námi, rovněž přímo ovlivňuje ji. Země je živoucí bytost: její horniny, flóra, fauna, oceány i její atmosféra jsou vzájemně propojeny do jednoho biologického „super-organismu“. Naše planeta ví, jak si poradit s entropií, dokáže si sama regulovat potřebnou teplotu, poměr kyslíku, salinitu oceánů a všechny další důležité prvky, které jsou nutné pro zachování života. To vše ukazuje, že i Země má srdce, že má své jedinečné „já“, byť značně rozmanité a rozčleněné do celého jejího systému. Proto také mnohé kultury věřily, že: „ani list ze stromu nemůžeme utrhnout, aniž bychom tím neovlivnili celou planetu“.

      Meditace „Srdce světa“ je celoplanetárním vyjádřením duchovního záměru léčení Země, pozvednutí kolektivního vědomí lidstva a zabránění propuknutí případné globální katastrofy, kterou by snad destruktivní tendence lidské rasy mohly jednou vyvolat. 
      Tato meditace, která je současně i modlitbou a vizualizací, je založena na hluboké celoplanetární komunikaci, která se odehrává v subtilních rovinách projevu. Velmi silně projevovaný záměr může znít ozvěnou napříč celou Zemí a překonat tak i hranice času a prostoru. Oblázek vhozený do jezera vytvoří na jeho vodní hladině šířící se soustředné kruhy, které se budou stále zvětšovat, až ji případně celou rozvibrují. Podobně i lidské vědomí generuje nelokální informační pole značné intenzity, které může vyvolat globální účinky napříč celou naší planetou – a dokonce i napříč celým vesmírem. Všechny autentické duchovní tradice se shodují, že tím, co tajuplně vše sjednocuje, je láska. Síť milujících srdcí tak může snadno do zmíněné celoplanetární komunikační struktury zasáhnout a aktivovat ji. Vždy, když se pohroužíme do našeho srdce, když se dotkneme našeho enigmatického duchovního středu, současně se automaticky na tuto planetární energetickou síť napojujeme. Takto se vše, co chováme ve svém srdci, spontánně stává vibrací uvádějící do pohybu celou tuto síť a šířící se dokonce i do vesmíru.

A právě takto to nyní uděláme!

Aby byla tato meditace vykonána shodně a efektivně po celém světě, doporučujeme dodržet následující pokyny:

Meditační technika pro jednotlivce

 
      Všechny vás vítáme, meditace se Srdcem světa, která probíhá synchronizovaně ve stejný okamžik po celém světě, začne za 60 vteřin. 


      Sedněte si na židli (nebo do meditační pozice), držte páteř rovně a nohy
nechejte celou plochou na zemi. Ruce nechte spočívat volně na kolenou a
zvnitřněte se. 


     Meditace začíná za 30 vteřin. 

      Zaměřte svoji pozornost na dech a pozorně ho sledujte. Nechte své tělo stále hlouběji relaxovat. Nadechujte čerstvou ryzí energii a vydechujte tu starou.
 

       Začínáme za 10... 9... 8... 7... 6... 5... 4... 3... 2... 1... (odpočet do čas začátku meditace)
 

       Zaměřte svoji pozornost do středu hrudi a pohružte se do svého (duchovního) srdce. 

       Začněte si zvolna uvědomovat, že celý vesmír je prostoupen energií a božskou láskou. Vnímejte, jak se tato láska ze všech směrů vlévá do vaší bytosti a s každým nádechem naplňuje i vaše srdce.
 

      Vizualizujte si, jak se tato energie stává stále silnější a jasnější, jak rozpouští vaše stažení a strachy a naplňuje vaše srdce radostí, láskou, pocitem jednoty, světlem a nadějí.
V tomto naplněném stavu se snažte spojit se srdci dalších účastníků této meditace, kteří ji právě teď po celém světě provádí s vámi. Snažte se vnímat, jak  z vašeho srdce vyvěrá proud světla a lásky do srdcí ostatních. Nejdříve vás spojuje se srdci lidí ve stejném městě, potom směřuje do srdcí lidí ve stejné zemi, pak do lidí na stejném světadíle a nakonec do srdcí všech lidí po celém světě. Vnímejte, jak se takto postupně utváří síť propojených srdcí, jako nádherná pavučinka lásky, světla, bratrství a vděčnosti za náš život, která obestírá celou naši planetu.


       Nyní si tuto planetu vizualizujte, jak je pokryta hlubokými zelenými lesy, poli a květinami, krystalicky čistou vodou, blankytnou oblohou, čerstvým vzduchem, úrodnou půdou a hojnou zvěří. Vnímejte, jak je vše prostoupeno životem a vitalitou. Představujte si, jak lidstvo celé planety spolu žije v míru, hojnosti a ve zdraví, jak využívá pouze čistých technologií a jak každý obyvatel Země roste vesvé moudrosti a duchovnosti a lidstvo tak vstupuje do nového věku míru a osvícení, otevřenosti a sounáležitosti.
 

      Nechte tuto vizi naší planet záměrně prostoupit intenzivním paprskem zářivě bílé energie a zaplavte ji tak svou láskou a srdečnou vděčností. Představujte si, jak je naše Země obestřena božským světlem, čistotou a láskou. Pokud jste tomu nakloněni, ponechejte si tuto jasnou vizi lidstva ve formě nejvyšší naděje i pro nadcházející období. Nechť se tato láska a odhodlanost účastní všech vašich myšlenek a činů, chovejte ve svém srdci víru, že tato skutečnost je zcela možná a nastane, pokud ji necháme projevovat se v našich životech, jako poselství lásky a božího světla z nejvyšších sfér.
 

      Takto naplněni se postupně vraťte zpět, několikrát se vědomě nadechněte a vydechněte. Uvědomte si své fyzické tělo a pomalu otevřete oči.


Meditační technika pro skupiny
       Všechny vás vítáme, meditace se Srdcem světa, která probíhá synchronizovaně ve  stejný okamžik po celém světě, začne za 60 vteřin.
      Držte se prosím za ruce a utvořte kruh (anebo spirálovitou formaci, která se odvíjí ze svého středu proti směru hodinových ručiček). Levá dlaň každého účastníka meditace směřuje dolů (pro přijímání energie od osoby po levé straně) a pravá dlaň směřuje nahoru (pro vysílání energie osobě po pravé straně). Zvnitřněte se a uvolněte.

      Meditace začíná za 30 vteřin.
 

     Zaměřte svoji pozornost na dech a pozorně ho sledujte. Nechte své tělo stále hlouběji relaxovat. Nadechujte čerstvou ryzí energii a vydechujte tu starou.
 

     Začínáme za 10... 9... 8... 7... 6... 5... 4... 3... 2... 1... (odpočet do čas začátku
meditace)
       

     Zaměřte svoji pozornost do středu hrudi a uchylte se do svého (duchovního) srdce.  Začněte si zvolna uvědomovat, že celý vesmír je prostoupen energií a božskou láskou. Vnímejte, jak se tato láska ze všech směrů vlévá do vaší bytosti a s každým nádechem naplňuje i vaše srdce. Uvědomte si přítomnost energie lásky ve všech srdcích lidí ve skupině.
 

     Vizualizujte si, jak tato energie lásky proudí z vašich srdcí pravou rukou k osobě napravo od vás. Vnímejte také, jak levou rukou přijímáte stejnou energii od osoby nalevo. Vnímejte, jak ve skupině proudí tato energie zleva doprava, jako proud bílého zářivého světla, který vás všechny sjednocuje. Vizualizujte si, jak se tato energie stává stále silnější a jasnější, jak překonává veškeré překážky a rozdíly mezi vámi, rozpouští stažení a strach a sjednocuje všechna srdce v radostném pocitu lásky, jednoty, světla a naděje.
 

     V tomto naplněném stavu se snažte spojit se srdci dalších účastníků této meditace, kteří ji právě teď po celém světě provádí s vámi. Snažte se vnímat, jak z vašeho srdce vyvěrá proud světla a lásky do srdcí ostatních. Nejdříve vás spojuje se srdci lidí ve stejném městě, potom směřuje do srdcí lidí ve stejné zemi, pak do lidí na stejném světadíle a nakonec do srdcí všech lidí po celém světě. Vnímejte, jak se takto postupně utváří síť propojených srdcí, jako
nádherná pavučinka lásky, světla, bratrství a vděčnosti za náš život, která obestírá celou naši planetu.
 

      Nyní si tuto planetu vizualizujte, jak je pokryta hlubokými zelenými lesy, poli a květinami, krystalicky čistou vodou, blankytnou oblohou, čerstvým vzduchem, úrodnou půdou a hojnou zvěří. Vnímejte, jak je vše prostoupeno životem avitalitou. Představujte si, jak lidstvo celé planety spolu žije v míru, hojnosti a ve zdraví, jak využívá pouze čistých technologií a jak každý obyvatel Země roste ve své moudrosti a duchovnosti a lidstvo tak vstupuje do nového věku míru a osvícení, otevřenosti a sounáležitosti.
 

     Nechte tuto vizi naší planet záměrně prostoupit intenzivním paprskem zářivě bílé energie a zaplavte ji tak svou láskou a srdečnou vděčností. Představujte si, jak je naše Země obestřena božským světlem, čistotou a láskou. Pokud jste tomu nakloněni, ponechejte si tuto jasnou vizi lidstva ve formě nejvyšší naděje i pro nadcházející období. Nechť se tato láska a odhodlanost účastní všech vašich myšlenek a činů, chovejte ve svém srdci víru, že tato skutečnost je zcela možná a nastane, pokud ji necháme projevovat se v našich životech, jako poselství lásky a božího světla z nejvyšších sfér.
 

     Takto naplněni se postupně vraťte zpět, několikrát se vědomě nadechněte a
vydechněte. Uvědomte si své fyzické tělo a pomalu otevřete oči.

úterý 16. června 2015

Když je půlkulato - jak to vidím já



Půlkulato je v červnu.
Miluju červen - je to voňavý měsíc!


  • voní jahodami ze zahrádky mojí tety. Pro městské dítě vyrůstající v paneláku to bylo zvláštní - sama si utrhnout zralou štavnatou jahodu.
  • voní květem černého bezu. Velký keř rostl na konci dvorku u domku mojí babičky a museli jsme se i trochu sklonit, abychom mohli jít "tam dozáádu". Tak to říkala babička a znamenalo to, že jdeme ke králíkům úplně vzadu na dvorku.  Maminka z květů bezu vyráběla domácí limonádu. Ve velké lahvi od okurek dozrávala okně komory. Tam měla dostatek slunce. Byla lehká, perlivá a nakyslá.
  •  voní květem jasmínu z vilové čtvrti.  Krátila jsem si tudy cestu domů po zkouškách na vysoké škole. Byl to takový můj rituál. Po úspěšné zkoušce jsem si koupila nějaký dárek pro radost a vracela se dlouhou procházkou domů
  •  voní  vybranými  školními učebnicemi, které jsou  poskládány  na hromádkách a čekají na přenesení do nižších tříd.
  • taky voní prázdnými školními chodbami, když děti odešly s vysvědčením domů.  To je vůně všech ibišků, pelargónií, tlustic, zelenců,voskovek a fíkusů vystěhovaných na chodby, aby ve třídách nepřekážely při velkém prázdninovém úklidu a aby bylo snazší o ně během letních měsíců pečovat. A ještě vůně všech květin podarovaných učitelům a učitelkám.



 

Červen je zrátka zvláštní  magický měsíc


       Uzavírá první polovinu roku (a školní rok dokonce celý) –  dává šanci k prvnímu většímu  zastavení a bilancování, zhodnocení. Od počátku roku je za námi dostatečně dlouhá doba, abychom mohli porovnat, kde jsme byli tehdy a kde jsme teď.  Abychom se mohli pochválit za každý úspěch, abychom mohli zkorigovat svoje chybky, chyby a přešlapy. 


      Příroda vydává první plody, jsou sladké a lahodné, jsou první odměnou. Ale největší období sklizně se teprve chystá. Nelze se zastavit. Stále je třeba mířit k cíli. 


       Přesto (nebo právě proto ?) začíná období dovolených, abychom nabrali síly a správným způsobem využily vše, co jsme v první části roku vložili do své práce, studia, vlastního rozvoje, tvůrčích porjeků, zkrášlování těla i ducha. Prostě abychom ve finiši ze sebe vydali to nejlepší.


    A tak vám přeju příjemné ohlédnutí za první půlkou roku a skvělou dovolenou a pak už jen…

…však vy víte:


Klasik říká: „A pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty!“



Pro mě jistota je téměř synonymem strnutí.


Takže to změníme: 


A pak už jen samá pozitiva a pohyb dopředu

…nebo nahoru

…nebo k cíli

…nebo k naplnění snů



sobota 6. června 2015

O objímání - jak to vidím já

Objimani je přirozenou reakcí na pocity náklonosti, lásky a přátelství...

Objimani je projevem soucitu, touhy a radosti...

Objímání otevírá srdce citům a pravdě...

Objimani je prosta metoda podpory zdravi a růstu...

Objimani je přirozené, ale ve své nejpropracovanější podobě se podobá umění...

Objimani je příjemné a překonává strach...

Objímání zaháni pocit osamělosti...

Objímání vyvolává altruismus, když držíme v náručí toho rošťáka...

Objímání zpomaluje stárnuti, uvolnuje napětí, odstraňuje nespavost, udržuje v dobré kondici svalstvo paží a zad...

Objimání působí i po té, co sevření paží polevilo...

Objímání činí přijatelným den blbec a stastným den obyčejný. A šťastný den mění na zázračný...


Tlapky malého opičátka objímajícího svojí mámu


TAK UŽ PŘESTAŇTE ČÍST A RADĚJI SE BĚŽTE S NĚKÝM OBEJMOUT NEB JEDEN KLASIK ŘÍKÁ, 
  • ŽE ŠEDIVÁ JE TEORIE A ZELENÝ STROM ŽIVOTA. 
JINÝ ZASE TO, 
  • ŽE TEORIE VEDE POKUS ROZHODUJE.
 A ZLATÉ PRAVIDLO DIDAKTIKY 
  • PÁNĚ KOMENSKÉHO NÁS NABÁDÁ, ABYCHOM SKUTEČNOSTI ZKOUMALI PROSTŘEDNICTVÍM VŠECH SMYSLŮ

klikněte pro přečtení

pátek 5. června 2015

Ověřená sebedestrukce - jak to vidím já

No jo, je to tak, musím se přiznat ke své vlastní pýše. Nebo možná přezíravosti k sobě samé, ale určitě sehrál nějakou roli aspekt "to se mně přeci nemůže stát". Jo, druhým poradit je snadné, ale umravnit sebe sama, poslechnout se je trochu těžší. Alespoň pro mě.

Co se stalo?


Mám za sebou roky praxe cvičitelky jogy a mnoho let jsem jako cvičitelka jezdila na rekondiční pobyty s diabetiky, respiriky, kardiaky... Těchto pobytů se většinou účastní senioři a základ obvykle tvoří lidé, kteří jezdí opakovaně. Z toho by se dalo soudit, že pár dobře míněných rad do sebe časem vstřebají. A že naučené budou i používat. Byl to mylný předpoklad: každý rok jsem je opakovaně učila jak si hlídat držení těla, jak vstávat ze židle, aby neubližovali zádům, jak při cvičení šetrně přecházet z lehu do sedu,...každý rok znovu od začátku jakoby nikdy nic podobného neslyšeli.

 Asi si dovedete představit, že jsem z toho měla pocit marnosti.

 Taky jsem snadno sklouzávala k odsuzování.

A teď jsem nachytala sama sebe.

 Nedávno jsem zařizovala pojištění odpovědnosti. Moje finanční poradkyně mi připravila pár návrhů, vybraly jsme spolu ten "nej" a na vlastním podpisu jsme se domluvily u ní v kanceláři. Jen jsem dosedla tak jsem si uvědomila, že mám problém. Židle se pode mnou příjemně zhoupla. Jen tak malinko. Hezky jsem se opřela. Báječné posezení. Mám problém: potřebuju novou židli.

Tak jo! Našla jsem ji na internetu, objednala. Super!


 (Poznámka na okraj:  Loupání obalů z perfektně zabalené židle je skvělý antistresový cvičení. Stříhala jsem igelity, rvala jsem to dolů, s rozkoší dupala po lepence...Prostě fyzická akce.)

Zbytky obalů od židle. Někde se v nich skrývá kočička.

Pak jsem se usadila na novoučkou židli. První dojem véééééélmi příjemný.

Pustila jsem se do práce. Wau, ono mi to jde nějak líp, vymizely různé drobné signály z těla, které mě nutily vstávat od rozdělané práce. Odsejpá to rychleji. Lépe se koncentruju.

Došlo mi, co jsem páchala několik let sama na sobě. 

Na dědečky a babičky jsem se dívala s trochou přezírání, že nepoužívají to, co jim může pomáhat. Přitom jsem sama sebe ničila nešikovnou židlí, protože já to přeci zvládnu, nejsem žádný ořezávátko.

A tak se omlouvám: 

  • dědečkům a babičkám za to, co jsem si o nich myslela
  • svému tělu, že jsem ho nutila, aby pořád vyrovnávalo mé nevhodné nároky. A pak se na něj ještě zlobila za jeho ztuhlost po delší práci.
  • svému mozku, že jsem mu neposkytovala dobré podmínky pro jeho činnost a neusále ho nutila zaměřovat pozornost jinam.

Howg. Konec.

Mějte se rádi a něco pro to dělejte.


>>>Začněte třeba tady<<< 

středa 20. května 2015

Dnes ja opravdu prima den - jak to vidím já

Dnes je opravdu prima den.

Podařilo se mi ho uchránit před všemi schůzkami i pochůzkami, tak se nerušeně můžu oddávat všem naplánovaným úkolům ohledně úpravy webu, psaní článků, přípravy videí atd. Mám na to celý den. Supééér!

Zatím jsem se dostala jen k pyžamové (v mém případě nočněkošilové) prokrastinaci. Sedím u počítače stále ještě v noční košilce. Už jsem vypila druhou skvělou kávu. Byla s mlíkem a s letošním pampeliškovým medem. Venku prší, bubnuje to na parapet. Pochvaluji si, že jsem umyla okna, protože díky tomu jsou koruny stromů, které jsou od deště ještě zářivější a jasnější, dobře vidět. Stačí jen zvednout oči od monitoru. V mojí posteli podřimuje kočka a nevím jaký se to stal zázrak, že není slyšet ani mininkovský pláč od sousedů zleva ani zvukový herní doprovod tříleté Sáry z bytu nahoře. Už jsem shlédla facebook, Fler, pročetla si jeden nově objevený blog životním stylu, upravila pár fotografií, poznamenala si dva nové nápady na videa (nenatočila jsem ještě ani jedno, ale nápady přibývají :-) 



Jo, a je 10.45 a k naplánované práci jsem se ještě nedostala

Je opravdu prima den!

Slibuju si, že v 11.00 začnu naostro.

Fakt je prima den!

Jo, z té noční košilky jsem se převlékla do pracovnějšího oblečení.

Dochází mi chleba - co kdybych nejdřív došla na nákup. Ale to nestihnu ten začátek pracovní doby stanovený na 11.00??? Ale trochu bych se provětrala - okysličila mozkové závity a nechala pleť trochu hydratovat májovým deštíkem.

grrrrrrrrrrr... co kdybych to ještě kousek posunula???

Čím vlastně chci začít? Nemám nejdří vyřídit těch pár meilů, aby si lidi nemysleli, že na ně kašlu. Safra a nejsem náhodou důležitější já a to, co mě pošoupne o kousek dál? Vždyť i oni z toho mají užitek. Takhle mi píšou:

- dík za tvé článečky na www.jitkastudenkova.cz . Sice se neozývám, ale čtu pravidelně.
- nemůžu napsat, že se mi váš web líbí, protože jsem z něj přímo nadšen
- hele víš jak jsi psala na webu...já to mám úplně to stejný. S tím by šlo fakt něco udělat?
- máte skvělý web, vždycky tam najdu něco zajímavého
- objednala jsem se k vám, protože se mi v životě děje něco podobného o čem píšete na webu

Je prima den!

Uvědomila, jak je důležité si stanovit záměr dokonce i pro jeden jediný den.

Co je tuto chvíli důležitější

- mít uklizený byt nebo uklidit v sobě, zrelaxovat a pak být víc svěží pro svého partnera a své děti?
- postarat se o věci pro dítě nebo o dítě?
- dát přednost okamžitému užitku pro jednoho nebo dva lidi nebo něčemu, co přinese užitek pro více lidí až za čas?

Přeju vám samé prímové a naplněné dny          
                                                                                 Vaše Jitka

Ps  Dnes je opravdu prima den a ještě lepší bude, když přidáte své postřehy do komentářů. To abych věděla, že moje nočněkošilková prokrastinace nebyla zbytečná. Děkuji.

neděle 17. května 2015

Děti usnou všude - jak to vidím já


Tak toto dítě v žádném případě moji pomoc ohledně spánku potřebovat nebude :-)

Ale v poradně se s tímto tématem setkávám

- nejčastěji u dopělých - nemohou usnout nebo se brzy se budí

- starší děti - strach usnout (pocit, že se něco hrozného stane), nemohou usnout pokud jsou v místnosti samotné (to se týká i náctiletých a téměř dospělých)

- miminka, která propláčou skoro celou noc - pokud je dítě zdrvé, tak potom je příčinou obvykle maminka: její nejistoty, obavy. Navíc dlouhodobé nevyspání může být doprovázeno vztekem na dítě a za to přicházejí pocity viny.

Teď se dobře pobavte u videa:
              

Příště si pošpitáme o tom, jaké ňamky kromě notoricky známého mléka s medem
 vám pomohou krásně usínat.

Mějte se hezky a něco pro to dělejte!!!

Vaše Jitka


pondělí 4. května 2015

Lidé dělají bláznivé věci - jak to vidím já

Dnes jsem uklízela virtuální šuplíčky ve svém počítači a objevila jsem jedno zceala zapomenuté půvabné povídání. Neznám jeho autora ani si nepamatuji, jak se u mě objevilo. Ale tak moc se mi líbí, že se s ním chci podělit:

Lidé dělají bláznivé věci

Chodí do práce, která je štve,
a odkládají to, co je baví.

Usmívají se na ty, co nesnáší,
a mračí se na ty, které milují.

Vstávají, když se jim chce ještě spát,
a snaží se usnout, když jejich mysl chce bdít.

Trápí se, když o nic nejde,
a opomíjejí to, co je opravdu důležité.

Říkají ano, když by raději odmítli,
a váhají, když jejich srdce křičí: „ANO!“


Také děláte bláznivé věci? A dostali jste se dokonce tak daleko, že si o nich myslíte, že jsou normáln?
Možná vám tělo vysílá nějaký signál...
Nebo se cítíte v nepohodě, neladu, neklidu a ani nevíte proč...

POJĎTE BÝT NORMÁLNÍ 
Pojďte uzdravit všechny obavy, odložit výmluvy, otevřít se novým možnostem!
POJĎTE BÝT NORMÁLNÍ


A nevzdávat to při prvním škobrtnutí!

neděle 12. dubna 2015

Děti se učí od těch, které mají rády - jak jsem to uviděla já

Dnes jsem  na netu narazila  na velmi zajímavé video  "Děti se učí od těch, které mají rády".

Už při přečtení nadpisu se mi vybavila vzpomínka hodně dávná. Učila jsem tehdy na základní škole a na naši školu tehdy přešla část pedagogů a žáků ze školy, která byla zrušena. Mezi dětmi byla i úžasná dívka romského původu. Byla velmi milá, zajímavý typ s jasnýma očima a dlouhými vlnitými vlasy. Na druhou stranu byla velmi tichá, nenápadná a učení jí šlo opravdu velmi těžko bez ohledu na předmět. Její vysvědčení z předchozího ročníku bylo sbírkou dostatečných. Jen výchovy narušovaly tu monotónnost. Ale my dvě jsme si okamžitě padly od oka. Bylo to takové to porozumnění, ke kterému nepotřebujete slova. Pro ni to bylo velkou motivací. Začala se obrovským způsobem snažit. Šlo to opravdu pomalu, ale zlepšovala se. Ne, žádný obrovdký zázrak se nekonal. Ale na konci školního roku jsem jí s čistým svědomím mohla dát ze svých předmětů trojky - z předmětů, kterých se tolik dětí děsí a později na ně jen nerado vzpomíná: učila jsem chemii a fyziku. Tehdy jsem si velmi silně uvědomila, jak důležitý je vztah mezi učitelem a žákem, jak důležité je, aby učitel věřil schopnostem svých žáků.

Podívejte se na video  Děti se učí od těch, které mají rády

Přeju vám krásný den a krásné vztahy                   Vaše Jitka

pondělí 2. března 2015

Nový test na odhalení dyslexie u studentů vysokých škol – jak to vidím já


„Nově vytvořený test pomůže vysokým školám se stanovením míry dyslexie uchazečů o studium nebo studentů. Vznikl na Masarykově univerzitě v Brně ve spolupráci s dalšími pracovišti…
…Dyslexie patří ke specifickým poruchám učení, projevuje se potížemi při čtení. Porucha neovlivňuje intelekt, dyslektici ale přesto potřebují ve škole zvláštní zacházení, aby dokázali své znevýhodnění kompenzovat…
 
Tolik z článku, který jsem dnes objevila na netu.

Wow! To vypadá super! To vypadá na pomoc studentům!

     Jsem absolventkou kompletní série kurzů kineziologie-One Brain. Metody, která bývala velmi poulární, ve své době objevná a která je ve své první části hodně zaměřena na veškeré dys-poruchy.  Doba, kdy jsem tyto kurzy navštěvovala je už dávno minulá, „kinezka“ se časem ukázala v určitém směru omezená. To dalo vznik  novým  a účinnějším  metodám, víceméně proto jsem ji opustila. Až na jednu výjimku a tou jsou právě poruchy učení. V takových případech velice ráda používám staré a osvědčené korekce z metody kineziologie-One Brain.

     Kurzy jsem absolvovala v době rozkvětu této metody. Počet účastníků býval velmi velký. Obvykle 60 -70 lidí. Praxi v rámci těchto kurzů jsme vykonávali vzájemně na sobě. 

Tipněte si kolik % z účastníků byli lidé s nějakou dys-poruchou?

 Míň než padesát?

 Víc než padesát?

Bylo to neuvěřitelných 100%!

     Ano čtete dobře: u korekcí souvisejících s poruchami učení bylo  třeba u každého aplikovat korekce na jejich odstranění včetně věkové regrese do doby, kdy tato porucha vznikla. Rozdíl byl jen v tom, jak byla intenzivní porucha byla.

Podle intenzity se liší i vnější projevy

  • Praxí a pílí ji lze překonat, vynaložené úsilí navíc prakticky není poznat
  • Praxí a pílí ji lze překonat, vynaložená energie navíc někde chybí, při učení se daleko dříve objeví únava nebo nuda
  • Energie vynaložená navíc  chybí poměrně dost, dítě je velmi často hyperaktivní. Problémy kolem učení se připisují hyperaktivitě
  • Problémy s psaním, čtením, počítáním atd. jsou zjevné, u dítěte je diagnostikována některá z dysporuch

Pokud nepatříte do poslední skupiny, tak už do vašeho mozku zajisté stihla doputovat informace, že dyslektici jsme vlastně všichni.

Dysporuchoví jsme vlastně všichni.

(Jestli do té čtvrté patříte, tak v klidu vyčkejte, ale pravděpodobně jste se k jakémukoliv čtení vůbec neodhodlali.)  

Otázka zní do jaké míry!

Teď si představte, že místo dyslexie jde o zlomenou ruku a někdo vám nabídne dvě možnosti:  

      a)     Nepříjemné léčení (omezení pohybu, sádra,...) a následnou rehabilitaci – ani ta nemusí být zrovna příjemná! Alespoň z počátku ne. Ruka potom bude naprosto zdravá a o úrazu brzy nebudete vědět.

      b)  Nikdo vás nebude trápit, ruka se nechá srůst tak jak je a  do té doby než se zlomená kost srost, vám budou podávat léky proti bolesti. Současně s tím + následujících 4-5 let budete mít plný servis pomoci, protože vaše ruka nebude srostlá zrovna ideálně a ve vašem životě vás bude omezovat. Po zbytek života si budete muset se zvládáním následků úrazu pomáhat sami. 

Co si vyberete?
Vyléčení nebo trvalé omezení s možností dočasné pomoci?

Dočasné! Čtete dobře. Tito studenti jednou odpromují a dostanou se do praxe. A dovedete si představit třeba právníka, který potřebuje na přečtení dokumentu dvojnásobný čas? Lékaře, který má obtíže při psaní receptu? Učitelku, která je v napětí, kdykoliv má nahlas přečíst kousek textu? Mámu, která neumí přečíst pohádku svému dítěti?

Co je lepší: řešeší nebo dočasná úleva?



středa 7. ledna 2015

Od rodičů po manažery: jaký příslib vám přináší rok 2015



Zvykám si v letopočtu na nové číslo „15“. Letos lépe než jiné roky.
  Číslo 2015 se mi líbí. Patnáctka na konci mi připadá mi optimistická a je milá svojí dělitelností. Pětka je půlkulatá a polozaokrouhlená.
Od pětky zaokrouhlujeme nahoru, posouvá nás dál, výš.

Přemýšlím chvíli o symbolice pětky: pět prstů na rukou, pětistupňová škála známkování, čínský pentagram, pět známých planet ve středověku (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn) a nakonec i pěticípá hvězda. 

Zvlášť ta rudá se stala docela vlezlým symbolem. Moje asociace pokračují dál: pětiletky, závazky a střednědobé plánování. Když uvažuju nad větším projektem, tak automaticky naskočí „do pěti let“ – ne do čtyř nebo šesti, ale do pěti.


Letopočet 2015 mi je prostě sympatický. Vyvolává ve mně víru, že to bude dobrý rok bez ohledu na to, jak je teď. Jen tak sám od sebe vyvolává příjemný pocit.

Dlouhé roky pracuji s lidmi, ze zkušeností z oblasti osobního vedení a vzdělávání  jsem už dávno nabyla dojmu, že téma "pozitivní myšlení" začalo být nudou a že příklad s poloprázdnou sklenicí pro jednoho vs poloplnou sklenicí pro druhého je dost otřepaný a neaktuální. Většina z nás ví, že do budoucna bychom si měli utvářet spíše pozitivní než katastrofické představy, protože náš mozek je rošťák  a nedělá si moc práce s tím, aby rozlišoval představu a skutečnost. 

I když: výjimky existují!
Vybavila se mi situace docela nedávná. Bylo to v druhé půli listopadu. Ten den bylo sychravo, vlezlo, tmavo. Prostě počasí, o kterém se říká, že bys do něj ani psa nevyhnal. Psa né, ale pracujícího člověka ano!!! Ten můj člověk stál u okna a brblal, že to tak bude nejmíň do vánoc. Automaticky ze mě vypadlo: „Vem to z té lepší stránky. Už jen čtyři týdny a bude se to zlepšovat.“ Zabralo to!

Wow – nějak automaticky mě naskočily situace z doby, kdy jsem byla zaměstnancem

z porady: nedostatky v dokumentaci mají tito ….udělejte do pátku a přineste ke zkontrolování
více by se mi líbilo: ti a ti mají vše v pořádku, ostatní doplní podle pokynů, které mají vložené. Termín do pátku

šéf: proč jsi ještě neudělala všechno, mělo to být hotové
lépe: Většinu máš OK, k tomu zbytku – je potřeba dodělat to do zítřka. Zvládáš sama nebo potřebuješ ještě nějaké informace nebo něco?

šéf: Jakto, že jsi nebyla tam, kde jsi měla být“ ?
lépe: je důležité, abychom dodržovali …

Ano, nebudeme před tím schovávat hlavu do písku – v naší komunikaci je hodně zakořeněné ukázat nejdřív na nedostatek teprve na kladné (a často i to kladné vynechat snad s pocitem, že druhý to dobré o sobě ví a nemusíme mu ot říkat) a týká se to
manažerů – ti jsou pak vnímáni jak demotivační dozorci kdykoliv něco kontrolují
učitelů – z těch se stávají ti, kterým se stejně nikdy nic nelíbí, na všem něco najdou.
rodičů – stejně mě za nic nepochválí, tak co bych se namáhal 

Pro hravé mám návrh: sledujte pár dnů, jak se vyjadřujete. Vytypujte své negativní výroky a v dalších dnech je aktivně začněte přetvářet na pozitivní, podporující. Kdykoliv se vám to podaří, pochvalte se za to!!!

Přemýšlím o příčinách onoho upřednostňování negativního před pozitivním. 
Je to zkušenost, kterou si přinášíme z rodiny? Vyplývá to ze společenské situace?
 Máme obavy být šťastní? 
Je to naší národní zvyklostí? Vyplývá to z historie?

Nechci a nebudu provádět žádný rozbor strachu z radosti  nebo blbé nálady ve společnosti.
 Na téma optimistického postoje jsem se rozepsala, protože jsme na začátku roku.
2015
Jak vidíte nadcházející rok Vy?
Je to příležitost? Je to šance?
 Je to prostor pro Vaši realizaci?
Je to možnost? 

Pokud to alespoň z části tak cítíte a odpověděli jste si na uvedené otázky ano,
 pak takovým rok 2015 bude!

A pokud to v tuto chvíli ještě necítíte na 100%, tak se nic neděje.
 Jen sami sobě řekněte: „To je OK. Můžeš to tak mít.“