Dnes ja opravdu prima den - jak to vidím já

Dnes je opravdu prima den.

Podařilo se mi ho uchránit před všemi schůzkami i pochůzkami, tak se nerušeně můžu oddávat všem naplánovaným úkolům ohledně úpravy webu, psaní článků, přípravy videí atd. Mám na to celý den. Supééér!

Zatím jsem se dostala jen k pyžamové (v mém případě nočněkošilové) prokrastinaci. Sedím u počítače stále ještě v noční košilce. Už jsem vypila druhou skvělou kávu. Byla s mlíkem a s letošním pampeliškovým medem. Venku prší, bubnuje to na parapet. Pochvaluji si, že jsem umyla okna, protože díky tomu jsou koruny stromů, které jsou od deště ještě zářivější a jasnější, dobře vidět. Stačí jen zvednout oči od monitoru. V mojí posteli podřimuje kočka a nevím jaký se to stal zázrak, že není slyšet ani mininkovský pláč od sousedů zleva ani zvukový herní doprovod tříleté Sáry z bytu nahoře. Už jsem shlédla facebook, Fler, pročetla si jeden nově objevený blog životním stylu, upravila pár fotografií, poznamenala si dva nové nápady na videa (nenatočila jsem ještě ani jedno, ale nápady přibývají :-) 

Jo, a je 10.45 a k naplánované práci jsem se ještě nedostala

Je opravdu prima den!

Slibuju si, že v 11.00 začnu naostro.

Fakt je prima den!

Jo, z té noční košilky jsem se převlékla do pracovnějšího oblečení.

Dochází mi chleba - co kdybych nejdřív došla na nákup. Ale to nestihnu ten začátek pracovní doby stanovený na 11.00??? Ale trochu bych se provětrala - okysličila mozkové závity a nechala pleť trochu hydratovat májovým deštíkem.

grrrrrrrrrrr... co kdybych to ještě kousek posunula???

Čím vlastně chci začít? Nemám nejdří vyřídit těch pár meilů, aby si lidi nemysleli, že na ně kašlu. Safra a nejsem náhodou důležitější já a to, co mě pošoupne o kousek dál? Vždyť i oni z toho mají užitek. Takhle mi píšou:

- dík za tvé článečky na www.jitkastudenkova.cz . Sice se neozývám, ale čtu pravidelně.
- nemůžu napsat, že se mi váš web líbí, protože jsem z něj přímo nadšen
- hele víš jak jsi psala na webu...já to mám úplně to stejný. S tím by šlo fakt něco udělat?
- máte skvělý web, vždycky tam najdu něco zajímavého
- objednala jsem se k vám, protože se mi v životě děje něco podobného o čem píšete na webu

Je prima den!

Uvědomila, jak je důležité si stanovit záměr dokonce i pro jeden jediný den.

Co je tuto chvíli důležitější

- mít uklizený byt nebo uklidit v sobě, zrelaxovat a pak být víc svěží pro svého partnera a své děti?
- postarat se o věci pro dítě nebo o dítě?
- dát přednost okamžitému užitku pro jednoho nebo dva lidi nebo něčemu, co přinese užitek pro více lidí až za čas?

Přeju vám samé prímové a naplněné dny          
                                                                                 Vaše Jitka

Ps  Dnes je opravdu prima den a ještě lepší bude, když přidáte své postřehy do komentářů. To abych věděla, že moje nočněkošilková prokrastinace nebyla zbytečná. Děkuji.

Děti usnou všude - jak to vidím já

Tak toto dítě v žádném případě moji pomoc ohledně spánku potřebovat nebude :-)

Ale v poradně se s tímto tématem setkávám

- nejčastěji u dopělých - nemohou usnout nebo se brzy se budí

- starší děti - strach usnout (pocit, že se něco hrozného stane), nemohou usnout pokud jsou v místnosti samotné (to se týká i náctiletých a téměř dospělých)

- miminka, která propláčou skoro celou noc - pokud je dítě zdrvé, tak potom je příčinou obvykle maminka: její nejistoty, obavy. Navíc dlouhodobé nevyspání může být doprovázeno vztekem na dítě a za to přicházejí pocity viny.

Teď se dobře pobavte u videa:

              

Příště si pošpitáme o tom, jaké ňamky kromě notoricky známého mléka s medem
 vám pomohou krásně usínat.

Mějte se hezky a něco pro to dělejte!!!

Vaše Jitka

Jste zrovna na dně?

Není tam zraovna dobře, že?

Alk vede odtud jedině cesta vzhůru!

Lidé dělají bláznivé věci - jak to vidím já

Dnes jsem uklízela virtuální šuplíčky ve svém počítači a objevila jsem jedno zceala zapomenuté půvabné povídání. Neznám jeho autora ani si nepamatuji, jak se u mě objevilo. Ale tak moc se mi líbí, že se s ním chci podělit:

Lidé dělají bláznivé věci

Chodí do práce, která je štve,
a odkládají to, co je baví.

Usmívají se na ty, co nesnáší,
a mračí se na ty, které milují.

Vstávají, když se jim chce ještě spát,
a snaží se usnout, když jejich mysl chce bdít.

Trápí se, když o nic nejde,
a opomíjejí to, co je opravdu důležité.

Říkají ano, když by raději odmítli,
a váhají, když jejich srdce křičí: „ANO!“

Také děláte bláznivé věci? A dostali jste se dokonce tak daleko, že si o nich myslíte, že jsou normáln?
Možná vám tělo vysílá nějaký signál...
Nebo se cítíte v nepohodě, neladu, neklidu a ani nevíte proč...

POJĎTE BÝT NORMÁLNÍ 
Pojďte uzdravit všechny obavy, odložit výmluvy, otevřít se novým možnostem!
POJĎTE BÝT NORMÁLNÍ

 Cest je mnoho, stačí  si vybrat a jít!

A nevzdávat to při prvním škobrtnutí!